TISKOVÁ ZPRÁVA: Tandem svolal konání kulatého stolu s odborníky k výuce druhého jazyka na školách

„Zájem o tuto debatu nás příjemně překvapil,“ informuje ředitelka Tandemu Lucie Tarabová, a pokračuje: „Původně jsme zaslali pozvánku třem spřáteleným institucím, abychom se poradili o jednotném postoji směrem k českému ministerstvu školství. Následovala ale řetězová reakce a konference se vedle Tandemu nakonec účastnili zástupci z dalších dvanácti institucí, zabývajících se česko-německou spoluprací. I když někteří přišli jen sami za sebe a ne za svou instituci, už jen z toho je patrné, jak palčivý je to problém,“ dodává.

Výstupem ze setkání je otevřený dopis adresovaný premiérovi, ministru školství Petru Gazdíkovi a dalším zodpovědným osobám. „Ministerstvo samo vyzvalo širokou veřejnost, aby zasílala připomínky k probíhající revizi, a proto tuto možnost chceme využít,“ vysvětluje ředitelka centra, a pokračuje: „Vzhledem k letitým zkušenostem z oblasti česko-německých aktivit máme bohaté zkušenosti z multikulturního prostředí a jasnou představu o případných dopadech zrušení druhého povinného jazyka, kterým je v drtivé většině němčina,“ doplňuje.

Související okolnosti přibližuje i další účastnice setkání Radka Bonacková z Česko-bavorské vysokoškolské agentury, která přispívá prostřednictvím poradenství a grantových i stipendijních programů k vybudování dlouhodobých partnerství mezi vysokými školami a vědeckými institucemi z obou zemí: „Skutečnou komunikaci nelze nahradit žádným slovníkem nebo překladačem. Domlouvání se v cizím jazyce přináší osobní komunikaci, na kterou je nutno spontánně reagovat. Vzniká také silnější vnitřní motivace k cestě do dané země – když znám jazyk alespoň v základech, tak raději jedu do zahraničí studovat, za prací nebo na dovolenou. Nehledě na to, že znalostí jazyků rozšiřujeme i svůj pohled na svět. Tím, že budou všichni umět pouze jeden jediný jazyk, který navíc zřejmě nebude jazykem našich sousedních zemí, tak veškeré výměny na nejrůznějších úrovních se tím oslabí, ať u ve vědě a školství, v regionálních projektech nebo přeshraničním cestování. Alespoň základní znalost dalšího jazyka, než je angličtina, je a bude pro Čechy velmi důležitá,“ apeluje.

Společný dopis zdůrazňuje přínosy, které pro mladé lidi představuje učení se druhému cizímu jazyku. Vedle dorozumívací funkce uvádí například porozumění kultuře a historii dané země a podporu principů solidarity, tolerance, otevřenosti a demokracie. „Znalost druhého cizího jazyka a účast na mezinárodních programech se po zrušení stane výsadou žáků (víceletých) gymnázií. Mladí lidé získají obecně méně kompetencí potřebných pro kvalitní profesní i osobní život ve 21. století, což mimo jiné odporuje Strategii 2030+,“ píše se v dopise.

Vyjádření také upozorňuje na předsednictví České republiky v Radě EU. „Nynější úvahy o pozici dalších cizích jazyků ve výuce považujeme za nešťastné. Dávají veřejnosti a Evropě signál, že další jazyky mimo angličtinu pro Českou republiku nejsou natolik důležité, aby byly vyučovány povinně. Pojďme raději diskutovat o tom, JAK jazyky učit, nikoliv ZDA se mají učit. Současný plánovaný krok k této diskuzi nepovede,“ uzavírá společný dopis pro ministerstvo.

Některé další instituce už své stanovisko zaslaly, například Shromáždění německých spolků v České republice. Vznikla také veřejná petice pro zachování dalšího cizího jazyka v základním školství jako povinného předmětu, která má zatím necelých 2 tisíce podpisů. Petici iniciovali a vytvořili zástupci sdružení učitelů cizích jazyků (včetně angličtiny, která není reformou přímo dotčena) a odborníci na výuku jazyků, kteří na konci března zaslali dopis premiérovi Petru Fialovi. Na uvedeném odkazu jsou uvedené také zásadní reakce na stěžejní argumenty MŠMT.

Veřejné připomínkování návrhu ministerstva končí 21. 4. 2022 a své komentáře mohou všichni zájemci (jednotlivci i instituce) vkládat přes odkaz https://velke-revize-zv.rvp.cz/

*******

Tisková zpráva ve formátu pdf ke stažení ZDE.